Nejmenší žijící krokodýl na světě, krokodýl čelnatý, je plachý plaz, kterého lze v přírodě spatřit poměrně vzácně. Herpetologovi Václavu Gvoždíkovi z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Národního muzea, který se věnuje výzkumu obojživelníků a plazů pralesů Konžské pánve, se to ovšem podařilo. Při jedné expedici si během nočních průzkumů u krokodýlů čelnatých všiml morfologických rysů, které ho překvapily. Krokodýl čelnatý totiž své jméno získal podle nápadně vystouplého čela, český vědec ale při pozorování několika krokodýlů narazil i na jedince s nápadnými rozdíly ve tvaru hlavy. Při hlubším zkoumání pak zjistil celou řadu znaků, které svědčí o tom, že má před sebou odlišný druh. Krokodýl konžský, jak jej Václav Gvoždík prozatímně pojmenoval, zatím není odborníky všeobecně přijímán a vědecká obec jej stále zaměňuje se západoafrickým krokodýlem čelnatým. Nově získaná data z terénu, kam Gvoždík znovu vycestoval díky finanční podpoře Nadačního fondu Neuron, však podporují prvotní hypotézu – v Kongu skutečně žije doposud neuznávaný druh krokodýla. Vzorky tkání už čekají jen na analýzu DNA. Václav Gvoždík očekává, že jeho výzkum brzy přinese definitivní uznání krokodýla konžského jako platného samostatného druhu. Jedině správné pochopení druhové rozmanitosti totiž může vést k adekvátní ochraně a tedy zachování fauny a flóry pro budoucí generace. Včetně krokodýla konžského tak, aby byl i nadále k vidění nejen na fotkách, ale i v pralesích střední Afriky. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz